Čtyřlístek 3

24. dubna 2010 v 22:43 | T. |  Čtyřlístek
Ano, je tu dlaší díl, taky tomu nemůžu uvěřit ale je to tak :O :D Jináák.. Hele H. já tam ty vafle měla první, nemůžu za to že tě napadlo nacpat si je tam taky :D ! :D


Pomalu otevřel svoje oči. Rozhlédl se po pokoji, vínové závěsy zabraňovaly průniku slunečních paprsků do pokoje. Nepamatoval si že by je včera zatahoval, rovněž tak si určitě neskládal svoje kousky oblečení, které ze sebe těžkou únavou rychle shodil. Zhluboka se nadechl. Levandule a máta příjemná vůně Eliášova bytu, způsobená vonnými svíčkami a olejíčky. Patrikovi dalo takovou práci přesvědčit Eliáše o tom že je to dobrá kombinace. S nostalgický úsměvem se přetočil na bok za účelem podívat se kolik je hodin. Půl jedenácté. Naštvaně zakňučel a pomalu
spustil nohy na podlahu která nepříjemně studila. Když se natahoval pro svoje kalhoty ozval se smích z kuchyně, uvědomil si že to bylo to, co ho před pár minutami probudilo. Ten první hlas patřil Eliášovi a ten druhý… Adamovi. Damián se dooblékl a rázným krokem vešel do kuchyně.
Po otevření dveří rozhovor utichl a na Damiána se upřely dva páry zvědavých očí.
" Dobré ráno." Eliáš se slabě usmál a slabě stiskl Adamovu ruku, kterou nenápadně svíral pod stolem.
"Ahoj…" Oplatil mu pozdrav a podíval se na Adama. Jen lehce kývnul hlavou, tady slova nebyla potřebná. Damián si ho pořádně prohlédl. Nehty měl odlakované, na ruce oproti včerejšku jen pár náramků, ve vlasech červený šátek a na sobě Eliášovo oblíbené tričko. Lehce nad jeho změnou vzhledu nazdvihl obočí, ale nic neříkal.
"Dáš si s náma?" Eliáš a naznačil hlavou ke stolu s vaflemi, několika druhy marmelád, šlehačkou, a konvicí kafe.
"Nejím sladký." Zakroutil pobaveně hlavou nad tím,jak dlouhou dobu to Eliáš ví a i přesto se ho pokaždé zeptá jestli si
něco sladkého nedá,došel k ledničce, ze které vyndal plátky sýra a posadil se na linku.
"Hej vezmi si k tomu něco a neseď mi na tý lince." Eliáš si založil ruce a svraštil obočí, když chtěl uměl vypadat opravdu hrozivě a člověk se raději držel co nejdál, ve skutečnosti by však neublížil ani mouše, to už ovšem věděl málokdo.
"Chováš se jak moje matka." Zahuhlal Damián s plnou pusou ale pro jistotu si ulomil kus rohlíku. Adam se zachichotal načež si od Eliáše vysloužil
nebolestivé kopnutí
do holeně.
"Taky kluci se ozvali. Ráno nevěděli kde se probudili tak volali rodičům, a vypadá to že ty je teď pěkně dlouho nikam nepustí." Pokračoval dál, aniž by nějak reagoval nad předchozí poznámku o matce.
"Já věděl že se jim s těma holkama něco stane. Navíc včera-" Včera. Adam. Hádka .Nádraží. Eliáš. Hřbitov.
S Damiánem se na chvíli zatočil svět a viditelně zbledl. Se značnými obtížemi spolknul poslední kousek sousta
a opatrně slezl z linky.
"Musím pryč." Zamumlal první věc která ho napadla a zmizel ve dveřích. Eliáš se prudce zvedl, a kdyby ho Adam letmým pohybem ruky nezastavil, vyběhl by za ním.
"Řekneš mi konečně co se stalo?" Tázavě se podíval a odložil hrneček s kafem.
"Před dvěmi lety mu zemřela sestra. Celou dobu co se známe se nezmínil. Až včera. Myslím že ještě teď s tím není úplně vyrovnaný a ta včerejší návštěva hřbitova tomu zrovna taky dvakrát nepomohla. To že mi to řekl, znamená že mi věří chápeš?!. Řeknu mu o nás. Příští týden po jeho narozeninách."
Eliáš se posadil zpátky na židli a rukou si prohrábl havraní vlasy. Místnost naplnilo ticho, přerušované kapáním kohoutku. Musí vyměnit těsnění, což znamenalo že si v co nejbližší době udělá výlet do zasněženého centra města. Napadlo ho, že by s sebou mohl vzít Adama, ukázat mu pár obchodů a svojí oblíbenou kavárnu v rohu náměstí. Chodíval tam když si potřeboval odpočinout od okolního světa, sedával u stolu pro jednoho s šálkem dobrého čaje, horkých malin a listy zajímavé knihy. Jindy zase prostě jen pozoroval život na ulici.
"Dobře, fajn. Jen… Rád bych si s ním promluvil. O samotě." Natáhl si pro mikinu hozenou přes opěradlo křesla čímž vytrhl Eliáše z hloubání. Rychlým pohybem si jí oblékl a namazal si poslední vafli silnou vrstvou meruňkové marmelády.

"Do hodiny budu zpátky."
Políbil Eliáše na tvář a nazul si prošlapané tenisky, i přes to že venku bylo několik desítek centimetrů sněhu.

-
Otočil se za zvukem křupajícího sněhu. Osoba, kterou
by teď chtěl vidět ze všech nejmíň, se postavila přímo před něj.
"Co chceš?" Zavrčel Damián podrážděně a opřel se o opěradlo lavičky. Z bytu vyběhl aniž by si vzal bundu a tenká látka neuchránila tělo před nepříjemně studeným větrem.
"Promluvit si."Adam přešlápl z nohy na nohu a do pusy si vložil poslední kousek vafle.
"S tebou nemám o čem mluvit." Nervózně se ošil, chyběla mu ranní cigareta, a poslední měl včera v noci. Veděl, že Eliáš jeho závislost nesnáší proto se v jeho přítomnosti snažil kouřit jen vyjímečně.
"Eliáš mi řekl co se včera stalo." Zkusil to opatrně a strčil si ruce do kapes, aby je nestihl obalit mraz.
"Eliáš říká hodně věcí." Odsekl a stoupl si k odchodu. Nevěřil že by mu to Eliáš řekl,
rozhodně ne už dnes.
"Podívej Damiáne…"
Přešel
k němu blíž, tak aby rozhovor neslyšely cizí uši. "Já nechci být tvůj nepřítel, nesnažim se nahradit tvoje místo, vždycky budeš Eliášův nejlepší přítel, jasný?" Adam se mu podíval zpříma do očí a jeho hlas zněl jistě a upřímně. V nitru duše už si tak jistý nebyl, jeho srdce zběsile tlouklo, zatočila se mu hlava. Vzhlédl k nebi a zhluboka se nadechl, změna počasí na něj už odmala působila silně. Kolikrát musel zůstat v posteli celý den,jak moc mu bylo špatně.
Odstoupil od něj a nahradil jeho místo na lavičce.
"Co tady tedy hledáš?"
Otočil se jeho směrem s neskrývanou zvědavostí v hlase. Adam si povzdechl a na chvíli zauvažoval jestli by vážně nebylo lepší říci mu pravdu, po chvilce váhání však myšlenku zavrhl. Zamyšleně si přejel prstem po popraskaných rtech a zamračil se, zima mu opravdu nedělala dobře.
"Bude mi stačit obyčejné přátelství." Vydechl nakonec, ne zrovna pravdivou odpověď a pohledem rychle zabloudil k jeho tváři aby zachytil jeho reakci, na rtech mu hrál nedůvěřivý úšklebek. "Ale pokud ti to dělá problém, můžu se držet dál." Dodal rychle další lež, kterou vše jen zhoršil, na čele se mu objevily studené kapičky potu a do rukou se mu dalo nepříjemné mravenčení, měl by odpočívat a místo toho si přidělává další starosti. V poslední době je toho na něj opravdu moc.
Damián pokrčil rameny a po chvilce váhání nadzdvihl pravý koutek do nepatrného úsměvu.
Lež zabrala. Adam teď bude muset hodně vysvětlovat, zakroutil hlavou a snažil se odložit špatné svědomí na později.
"Něco pro tebe mám." Zašeptal a v očích se mu tajemně zablesklo. Damián překvapivě zamrkal a doslova k Adamovi přiběhl. Vážně ho zajímalo co zrovna on by pro něho mohl mít.
"V pravé kapse mám něco, co by jsi teď opravdu chtěl, dal bych ti to ale jelikož se na nás Eliáš dívá tak to bude muset počkat." Naklonil hlavu na stranu
a pečlivě se na Damiána zadíval, s jistou by mohl tvrdit že patří mezi nejhezčí chlapce co kdy viděl. Porcelánově bílá pleť, vlasy lehce zničené od barvy a velké oříškové oči vysloveně žádaly o obtažení černou tužkou. Tenhle kluk na něj byl až moc sladký, Adam potřeboval někoho pořádného s ochranitelskými sklony, ne něco mezi holkou a klukem, i když on měl co říkat výrazná holčičí postava, barevná trička a upnuté kalhoty připomínaly děvče víc než dost.
Damián se prudce otočil a rychle vyhledal okno Eliášova bytu. Zamračil se, Eliáš už tam nebyl, ale záclona se ještě chvěla od toho jak rychle zmizel.
"Musí mě pořád kontrolovat." Zamumlal pro sebe. "Kousek odsud je menší park, v tuhle dobu bude ještě zavřený, ale vím kde se dá dobře přelézt zeď." Spiklenecky na něj mrknul, udělal by všechno aby se dozvěděl co pro něj Adam má.
"Fajn, vezmi mě tam." Kývnul hlavou, i když si nebyl jistý jestli v tomhle stavu dokáže něco přelézat.

-

Adam se vysíleně vyšplhal na zídku a s úlevou vydechl. "No tak neříkej že tě to tak zmohlo." Zasmál se Damián a posadil se vedle něj. "Asi na mě něco leze." Nechtěl mu říkat, že se vždycky při změně počasí málem zhroutí. "Ale za tenhle pohled, to stálo." Porozhlédl se po zamrzlém parku. Nedotknutelná, bílá krása je obklopovala ze všech stran a na chvilku odnesla všechny jejich problémy.
"Takže, co pro mě máš?" Přerušil magickou chvilku Damián a připomněl tak proč ho sem dovedl.
"Jo, málem bych zapomněl."
Vrátil se Adam zpátky do reality,
vytáhl z kapsy nerozdělanou krabičku cigaret a podal mu jí.
"Promiň jestli si čekal nějaké velké překvapení, ale i tak myslím že se ti budou hodit víc než mě. A když mi jednu dáš, zbytek si můžeš nechat." Poznamenal, když viděl jak se na krabičku dívá. Tohle by vážně nečekal, krabička mu přišla nečekaně vhod. Opatrně ji rozbalil a jednu cigaretu podal Adamovi. "Kouříš?" Zeptal se, bez odpovědi na jeho
otázku.
Adam pokrčil rameny."Příležitostně." Dodal nakonec. Před pár měsíci však pro něj krabička za den nebyla problém a Damián to z jeho hlasu poznal. "A piješ taky, viď ?" Prstem přejížděl po hrubém povrchu zídky. Adam kývnul, čekal že Damián začne vyvádět a pořádně si smlsne na tom až Eliášovi řekne co se dozvěděl. "Myslíš že když budeš lhát líp mezi nás zapadneš?" Nahnul hlavu a zadíval se mu do očí, hned ale uhnul a srdce se mu divoce rozbušilo. Takovéhle oči nikdy neviděl, nepřirozeně šedá uprostřed s černým kroužkem, působila opravdu děsivě.
"Tvoje oči, páni…děsí mě." Zašeptal vyděšeně a dočista zapomněl na svojí otázku.
Zasmál se. "Jo jsou zvláštní a někdy toho až moc prozradí. Nenutím tě aby ses mi do nich díval." Vyplázl jazyk a seskočil do parku.
"Pojď, postavíme sněhuláka." Zvolal nadšeně když zjistil že pro to jsou perfektní podmínky.
"Na to zapomeň, je mi zima a sníh by mě zrovna dvakrát nezahřál." Zakroutil razantně hlavou na znamení protestu a zapálil si cigaretu.
"Nejseš pro žádnou legraci. Ale jak chceš, když nechceš jít sám, tak já ti pomůžu." Došel k němu a s přidání trochou síly se mu pomohlo shodit ho do sněhu.
"Kdybys mě to aspoň nechal dokouřit." Zabrblal Damián a vytřepal si z pod mikiny sníh.
"Kdybys aspoň kouřil zdravě…" Opáčil Adam se smíchem, načež ho trefila ledová koule do zad. S tímhle klukem bude ještě legrace
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hayley Capricorn Hayley Capricorn | Web | 26. dubna 2010 v 21:09 | Reagovat

T.! :D už jsem ti řikala jak toho Adama nesnášim? *zabít! :D* Eliáš už mě taky štve :D né takže napíšu něco inteligentního. :D Piš rychle dál :D

2 KiKuShQa KiKuShQa | Web | 27. dubna 2010 v 21:30 | Reagovat

je to vážne dobré...super!!x) len sem hoď rýchlo pokračovanie..x) prosíím

3 Haiky Haiky | 14. června 2010 v 20:21 | Reagovat

Píšeš fakt dobře takže NEPŘESTÁVEJ :D

"Kdybys aspoň kouřil zdravě…"... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama