Čtyřlístek 6

2. července 2010 v 20:32 | T. |  Čtyřlístek
Ráda bych poděkovala těm slečnám, co napsaly komentář, vážně mě potěší, když vidím, že se to někomu líbí. :)) A taky děkuju těm, co mi napsali na icq, že mě zabijou, jestli Damiánovi něco udělám. :) Enjoy it. :))


"Ty!" Damián surově chytl Nicolase pod krkem. "Věděl si o tom?!" Zeptal se naléhavě ale bezúspěšně. "No tak mluv kruci!" Stisk na krku nedočkavě zesílil a Nick bolestivě kývnul v souhlasné odpovědi. Damiánovy ruce v mžiku zmizely, pohrdavým pohledem zabloudil k Patrickovi, který si zpytavě levou rukou třel týl a pohledem provrtával dřevěnou podlahu. Bylo jasné, že on to věděl taky. V Damiánovi se rozpoutala hra nekonečného zmatku a zoufalství. Neobtěžoval se s hledáním svých věcí a rovnou se vydal přes dav lidí k východu. Jen co se z klubu dostal, zhluboka se nadechl vlhkého vzduchu. Jemné mrholení a občas nějaká sněhová vločka zabloudily do jeho vlasů. Opřel se o kamennou zídku a nahmatal krabičku cigaret. Hloupá závislost, ale jediné odreagování.
"Damiáne!" Dveře klubu se rozrazily a v nich stál udýchaný Eliáš.
"Co chceš?" Zavrčel podrážděně a silně potáhl nikotinu. Eliáš k němu přistoupil o pár kroků blíž. "Nechej si to vysvětlit, prosím…" Zašeptal.
"Vysvětlit?" Damián se ironicky ušklíbl. "Skoro sis to s ním rozdal před mýma očima. Co na tom se chceš vysvětlovat?"
"Bylo to pro mě hrozně těžký, Damiáne, ty nevíš co to je. Nevěděl jsem, co mám dělat!" Bránil se Eliáš.
"Tak těžký, že všichni kolem mě to věděli?" Vykřikl zoufale Damián, jeho oči se plnily slzami vzteku, nenávisti a nepochopení.
"Vážně mě to mrzí." Eliáš se pokusil přitáhnout si jej do objetí, místo toho mu na tváři přistála štiplavá facka. Nikdy za dobu, co se znali, ho neuhodil. Až teď.
"Nemyslíš si snad, že když řekneš "Promiň Dami, že jsem ti lhal o našem vztahu a všichni kromě tebe to věděli" bude všechno v pořádku? Někdy jsi vážně tak naivní."
Po Damiánově tváři se skutálela slza lítosti, kterou hned nemilosrdně setřel. Eliáš bolestně odvrátil pohled.
"Nebreč prosím, strašně mě to ničí." Eliášův hlas se odrážel od stěn domů a ztrácel se v noční mlze.
"Na to jsi měl myslet před tím, než jsi ty slzy způsobil. Lhal jsi mi, Eliáši a to ti nezapomenu, ale máš pravdu. Pro tebe nemá cenu brečet, až moc jsi mi ublížil." Usmál se hořce a vydal se napříč rušnou ulicí.

Nevím, možná, že jsem za ním jenom přece měl jít, donekonečna se mu omlouvat a slibovat, že už mu nikdy nic tajit nebudu. Vím, že by si to přál, stejně tak vím, že se v nejbližším baru opil za doprovodu svého pláče i když říkal, že pro mě nemá cenu brečet. Vybral si sám, první tři týdny jsem se ho snažil zkontaktovat. Mobil mi nebral a doma mě k němu nechtěli pustit. U jeho rodičů jsem ztratil důvěru, stejně tak jako u něj. Dokonce jsem na něj čekal před školou, hned jak mě ale uviděl, vrátil se do ní zpátky. Po třech týdnech jsem to vzdal úplně. Nejvíc ze všeho mě ale mrzí, že to zasáhlo i ostatní kluky. Pořád se vídáme, ale bez Damiána to není ono. Co se týče Adama, jsme pořád spolu a kupodivu nám klape vztah víc než dobře, snažíme si všechno říkat, myslím, že vzájemná důvěra je jedna z nejdůležitějších věcí ve vztahu. Nejspíš ho vážně miluju.
Zítra to bude přesně rok, co jsem Damiána viděl naposledy. Znamená to tedy, že jeho sedmnácté narozeniny oslaví s… někým jiným. Nemůžu uvěřit, jak dlouho jsem ho neviděl. A ani slovy nedokážu říct, jak strašně mi chybí. Někdo dokonce říká, že se odstěhoval, co je na tom pravdy ale nevím. Jen se občas sám sebe ptám, bylo tohle všechno vážně nutné?

"Lásko, neseď u toho počítače pořád." Adam se protáhl a unaveně si promnul oči.
"Už jsi vzhůru? Doufám, že jsem tě neprobudil, musel jsem ještě něco dodělat."
Políbil Adama na čelo a vlezl si k němu pod peřinu. Zavzpomínal na včerejší večer a koutky se mu roztáhly do něžného úsměvu.
"Na co myslíš?" Zeptal se Adam pídivě po myšlence, která způsobila ten krásný úsměv.
"Na včerejší noc." Odvětil a prsty mu projel vlasy.
"Bože, všechno mě bolí a skoro nic si nepamatuju." Zamumlal a položil si hlavu na Eliášovo rameno.
"Z té rozbité vázy a vyskleného obrazu si nic nedělej." Odpověděl klidným tónem Eliáš a koutky mu pobaveně zacukaly, když ucítil, jak Adam zděšením ztuhnul.
"Děláš si srandu viď?" Zamračil se a přitáhl si peřinu až k bradě.
"Trošku jsi mi zdivočel, takže je teď celý byt maličko vzhůru nohama. Vážně jsi roztomilý, když se zlobíš, drahý." Rozplýval se Eliáš a kreslil Adamovi na čelo malá srdíčka.
"Já se nezlobím, jen mě rozčiluje, že si nic nepamatuju." Unaveně zívnul.
"Půjdu nám udělat snídani, nebo usnu." Vstal a navlékl na sebe Eliášovo bílé tričko.
"Dal bych si něco sladkého, ale nejsem si jist, jestli v tom ehm… nepořádku něco najdeš." Poznamenal jako by nic Eliáš.
"Začínám se bát, co uvidím, až otevřu dveře." Znejistěl Adam a po chvilce nejistoty je s tichým skřípotem otevřel.
V různých částech bytu byly poházené kousky oblečení společně s prázdnými láhvemi alkoholu a polštářky ze sedačky. Po skleněné desce jídelního stolu se táhla dlouhá prasklina, pravděpodobně od kovových pout co ležely vedle.
"Proboha, ty pouta." Zalapal po dechu Adam a opřel se o futra dveří.
"Ty nejsou moje, odněkud jsi je vytáhl ani nevím odkud." Eliáš nevinně zamrkal. "Ale zábava s nima byla, to se musí uznat." Přejel si laškovně po rtech.
"Eliáši!" Adam si zakryl dlaněmi obličej, když ucítil, jak se mu do hlavy hrne krev.
"No co, když nad tím tak přemýšlím, klidně bych si to zopakoval."
Eliáš propukl v smích.
"Na to zapomeň, zadek mě bolí ještě teď. Jsi hrozně surový, abys věděl." Postěžoval si Adam z obýváku.
"Promiň, nemůžu si pomoct." Přešel za ním a posadil se na perský koberec před vyhaslým krbem. Adam si přitáhl misku s ovocem a vybral si trávově zelenou hrušku.
"Snídaně jako nebude?" Eliáš si naštvaně založil ruce.
"Ne."
"A pak kdo je tady surový! Zažaluju tě za týrání hlady."
"Eliášku, miláčku, tohle je tvůj byt, i když to tak po včerejší noci nevypadá, ale je. Lednice zůstala na svém místě, takže se do ní běž podívat a laskavě mi řekni, co z toho mám jako udělat." Odvětil Adam ironicky sladce.
"Kruci! Úplně jsem zapomněl nakoupit." Eliáš se plácnul do čela a nechápavě zakroutil hlavou. Adam se sklonil pro dvě prázdné lahve vína a prasklou skleničku.
"Odpoledne přijede Matyáš, doufám, že ti to nevadí. Snad se tentokrát zdrží déle." Odbočil od tématu a vyhodil růže z rozbité vázy. Omluvně se na Eliáše podíval.
"Vlastně se na něj docela těším. Dokonce jsem dostal takový nápad, co kdybychom se od něj nechali vyfotit?" Tázavě se na Adama podíval.
"Nepraštil jsem tě náhodou včera něčím do hlavy? Pokud si nepamatuješ, fotí akty." Adam si povzdychl, když viděl, jak se Eliáš provokativně kousnul do rtu.
"Ty ses vážně zbláznil, nebudu se přece před mým bratrem fotit nahý. A už vůbec ne, když vím, jak po něm pokukuješ, ale já tě varuju Eliáši. Jediný úlet s ním a už nikdy ani jednoho z nás neuvidíš." Zvážněl Adam a unaveně se opřel o křeslo.
"Matyáš není kluk pro tebe, je až moc poznamenaný nešťastnou láskou."
Zasyčel podrážděně.
"Adame, no tak, snad si nemyslíš, že bych mohl mít něco s tvým bratrem?!" Zašeptal nevěřícně a přitáhl si jej do objetí. Něžné polibky na krk opět Adama uklidnily, Eliáš už věděl, co na něj platí.
"Odpoledne sjedu do města něco nakoupit a ty mezitím můžeš Matyáše vzít do restaurace, přišel bych pak za vámi." Navrhl Eliáš, když se oba s miskou čokoládových sušenek a sklenicí mléka místo snídaně, posadili před teď už hořící krb. Adam souhlasně zamručel a kousnul si do čokoládové sladkosti.
"Chybí mi Damián…" Zašeptal Adam z ničeho nic, potom co dojedli. Eliášovo tělo se překvapením napnulo.
"Mě taky, strašně moc." Přitakal a oči ho začaly pálit od náhlého přívalu citů. Párkrát zamrkal a tím ukryl slzy před vyklouznutím. Adam ho chytil za ruku a položil mu hlavu do klína, oba se teď potřebovali ujistit, že jsou tu kdykoliv pro sebe.

Jen oni dva věděli, co se stalo, ale jen já vím, jak to bude pokračovat…
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kemi Kemi | E-mail | 2. července 2010 v 20:50 | Reagovat

ahh..skvely.. fkt luxus..ted si se vytahlo W. :) chci hnedka pokracovaní jop? ale Damian ://.. elias je sladkej :D

2 hrášek hrášek | 2. července 2010 v 21:22 | Reagovat

Páni, myslím, že Adam něco tají. Už se těšim na Matyáše. :)

3 KiKuShQa KiKuShQa | Web | 4. července 2010 v 22:55 | Reagovat

to by bolo vtipné keby spolu nafotili akty..xD
A vážne nechápem prečo Damián odišiel..okay bol nahnevaný ale preboha!..bola to jedna z mojích najobľúbenejších postáv..x//
Dúfam že sa vráti..x)

4 Hayley Capricorn Hayley Capricorn | Web | 11. července 2010 v 1:17 | Reagovat

T. ty moc dobře víš jak Damiánkoj ubližuješ žeo a víš jak moc ho zbožňuju,zabiju tě po skypu! xD

5 Mordvold Mordvold | 12. července 2010 v 20:51 | Reagovat

Naprosto fabulózní, ale jestli se něco stane Damianovi, tak tě rozčtvrtím a hodím krokousum. Damianovi se vubec nedivim, pocit zrady je zlý a spatne se s tím člověk vyrovnává. A nakonec jedna otázečka: Kdy bude pokračování?????

6 T. T. | 16. července 2010 v 12:38 | Reagovat

Další díl bude určitě, jen musíte vydržet. Ale snad by se tu měl objevit ještě tenhle týden. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama