Září 2010

Obraťme list.

17. září 2010 v 22:00 | T. |  Můj svět
Jsem zpátky moje milé nic. Plná otázek a odpovědí. Poslední dva měsíce byly sakra těžké, naprosto nové, tolik cizí. A i přes to, toho nelituju. Všech těch slz, alkoholu, křiku, pravdy, lži, lásky, nenávisti, přátelství. Pravého přátelství, protože to je pro mě úplně nejvíc.
Ale teď vážně… Pokud jsem si před dvěma měsíci myslela, že jsem toho zažila moc, co si mám teprve myslet teď?
Troufám si říct, že začínám se závislostí na alkoholu. Hahaha to zase ne. Ale i kdyby je to všechno kvůli němu. Jak smutné, pít kvůli někomu jako je on. Kvůli největší děvce jako je on. Ne, neštve mě to, vlastně jsem mu tak trochu i vděčná, otevřel mi oči, i když né zrovna příjemným způsobem. Dokonce chápu i to že semnou teď nemluví. Je to tak nejlepší. Pro mě, pro něj. Pro nás.
Nic není tak hrozné, dokud to neřekneme nahlas. Slova se vrývají do paměti neuvěřitelně hluboko a doteky onoho člověka vás mrazí ještě několik dní.
Kapitola první.
Ale ne, na co první kapitolu když si rovnou můžeme přečíst závěr?;)
Jen možná.. Vítejte na konci.
Omlouvám se.
TriSh