Bude líp.

19. prosince 2012 v 21:43 | T. |  Srdce v krabičce

Ten zvonek prostě zazvonil. Nemusel si chodit. Přišels. Přivítali jsme se jako by se nic nestalo, jako bys mi včera nic neřekl. Jako bych ti já nic neřekla. Ale oba jsme věděli, že je něco špatně. Rum mi koloval v žilách, v tu chvíli mi bylo všechno jedno. Dokonce i to že si přišel. Jedno cígo, šli jsme dovnitř, a já ti udělala čaj. Seděli jsme, mlčeli. Řekl si, že máš málo času. Překvapivě. Vždycky jsem ale chtěla kouknout na ten film. Musela sem ho pustit. Koukali jsme, položil sis hlavu na moje rameno a nadával, když sem pořád kecala v průběhu filmu. Bylo to fajn. Bylo…
Rozepínal si mi knoflíčky na svetru, hladil mě po noze, dýchal mi na krk., přibližoval se tak nebezpečně blízko. A já stejně mlela pořád to svoje, to jak se na ten film chci koukat, i když sem ho viděla nejmíň tisíckrát. Vážně jsem se snažila tě ignorovat, udělat si prostě kamarádskej den, to co se nám nikdy nepovedlo. Škrábnutí po zádech.
"Dej mi pusu."
"Proč?"
"Chtělas přece poslední pusu."
"Jo chtěla, ale dám ti jí, až budeš odcházet."
"Tak aspoň kamarádskou."
"Ne."
"Proč?"
"Neměl bys."

Lezlo mi na nervy to, jak ses snažil dostat to, co chceš, používáním mejch proseb. Nemohla sem dál. Z kamarádské pusy se stalo vášnivé líbaní. Tvoje ruce se dostaly, tam kam neměly. Přestala sem.

"Nechceš?" Podíval ses na mě. Nechápavě sem zakroutila hlavou.
"Nemůžu."

Objal si mě s neúspěšným pokusem o pusu.

"Proč?"
"Mám chuť, neříkám že ne. Ale dělám to kvůli tobě." Pohladila jsem tě po tváři.
"Nemůžu bejt svině."

Znovu si mě objal a přitáhl na svůj klín. Další pokus o pusu. Musela jsem. Chtěla jsem…
Líbání, objímání, roztrženej ret.

"Asi to nevydržíme co?" Podíval ses na mě.
Pokrčila sem rameny a začala tě líbat znova.
Vzal si mě do náruče a přenesl mě do ložnice.

-
"Ozvu se když dneska budu mít ještě čas. A zejtra přijď po basketě."
Jasně. Nezvládla sem to… Jedna slza, dvě, tři…

"Já si tvoje slzy nezasloužim." Objal si mě a odešel…


Nebylo to naposled ty to víš…
A já udělám všechno pro to, abych tě dostala zpátky…
Stojíš mi za všechno…
Jen si to uvědom prosím, zvládli jsme horší věci.
Bude líp.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama